Podlaha z betonu - kompletní průvodce

Betonová podlaha je celosvětovou klasikou a navíc s poměrně dlouhou historií.Starověké římské či řecké betony jsou technologií starou přibližně tři tisíce let. Oproti tomuto starověkému stavitelství využívajícího takzvaný románský cement se však v moderních betonech používá portlandský cement s lepšími pojivovými vlastnostmi a to již asi od první poloviny devatenáctého století.

Ve stavebnictví se tedy betonové podlahy používají již celá staletí a přitom se nejedná o moderní náhražky dřívěji hodně využívané a levné dusané hlíny a nebo třeba dřeva. Dnešní stavitelství beton dokáže připravit na mnoho způsobů v závislosti na různých podmínkách. Beton je zkrátka v mnoha ohledech nutností, kterou současné stavebnictví z mnoha důvodů potřebuje.

Vlastnosti betonových podlah

Klasický beton a všechny výrobky z něj a betonové podlahy někdy nazývané též „potěry“ nevyjímaje jsou složeny z běžně dostupných štěrků a štěrkopísků, portlandského cementu a vody. Beton postupně vysychá a za 48 hodin je připraven k dalšímu použití. Hlavní předností je pevnost, tvarová stálost a navíc neplesniví. Kompletních vlastnosti získává takzvaným zráním, které trvá přibližně měsíc a jenž je možno zkrátit až na 7 dnů vhodnou stavební chemií.

Základní příprava betonu je poměrně snadná a rychlá. Z pohledu finanční náročnosti se jedná o jedno z nejlevnější řešení nejen pro stavbu domů, ale i dílen, průmyslových objektů a komerčních ploch.

Když jsme u výčtu dobrých vlastností, musíme zmínit i možnou nepříjemnou vlastnost jako je praskání. Při zrání betonu dochází zejména první týden k odpařování vody a tedy i ke smršťování plochy. Mohou tak vznikat praskliny od vlásečnicových až po pohledově nepříjemné praskliny. Této slabině betonu však můžeme předejít správným technologickým zpracováním a to od přípravy samotného povrchu před pokládkou betonu, tak i vytvářením dilatačních spár.

Betonování

Autor: skeeze

Základní variace betonových podlah

Pro různé druhy ručního nebo strojního zpracování, účelu využití, zvýšení pevnosti nebo voděodolnosti, snížení hmotnosti nebo při požadavku rychlejšího zrání se do něj přidávají různé chemické i mechanické přísady, které vlastnosti betonu mění. Základní vlastnosti ale zůstávají. Můžete připravit různé typy betonových podlah podle umístnění podlahy, urychlení zpracování, podlepočasí, navazujícího dalšího zpracování a samozřejmě i jejich různé kombinace:

  • základní varianta vhodná do sklepů, přízemí a nebo pro další povrchovouúpravu
  • lehčená podlaha do vícepodlažních nemovitostí
  • podlahy s plastifikátory pro podlahová topení
  • podlahy s nemrznoucí směsí pro zpracování v zimě
  • podlahy ručně hlazené stěrkováním nebo glazováním
  • podlahy strojově zpracované, popř. i strojově hlazené

Příprava směsi pro betonovou podlahu na bázi cementového pojiva

Beton můžete připravit pomocí klasického míchání z připravených vstupních materiálů v míchačce, ale můžete využít i betonu připraveného v betonárce,který si můžete přivést sami a nebo prostřednictvím dopravce v domíchávači. Takto připravené směsi jsou připraveny k okamžitému použití. Směs samozřejmě připravujeme a nebo nakupujeme podle účelu pokládky a konečného zpracování podlahy.

U betonové podlahy s finální povrchovou úpravou je důležitá kvalita vstupního materiálu. Praný písek o frakci 0-4A a cement 32,5R by měl být zárukou kvality.U betonové podlahy, která bude mít finální úpravu v podobě uhlazení se prakticky používá jen písek, cement, voda a eventuálně i chemická přísada.Kvalitně připravená směs při kvalitním řemeslném nebo strojovém zpracovánímá mít rovinnost 2 mm na dvoumetrové desce, což lze jednoduše překontrolovat vodováhou.

Samozřejmostí jsou i suché směsi, které po přidání vody a zamíchání opět v míchačce, ale i ručně a nebo pomocí míchadla můžete okamžitě použít. V nabídce dnes nechybí ani pytlované směsi určené přímo na podlahy. Některé jsou dokonce lehčené (třeba liapor) a často není potřeba vytvářet ani dilatační spáry.

Beton z domíchávače

Autor: Lie-Of-Pixe

Alternativa betonové směsi s anhydritovým pojivem

Moderní stavebnictví již nějakou dobu zná i směsi na bázi anhydritového pojiva, které jsou určené speciálně pro podlahy. Směs pro tento typ podlahy se připravuje prakticky jen z tohoto pojiva a písku. Toto pojivo má skvělou vlastnost samonivelace, která je u cementových betonů dosahována zvýšeným hutněním a zejména chemickou cestou.

Anhydrit nereaguje s vodou jako cement a nedochází zde k vysychání a smršťování a přirozeně tedy ani k prasklinám. Je tedy vhodnější variantou pro velké plochy. Pokládková hmota je těžší a v konečném důsledku má i lepší vlastnosti než u cementového pojiva. Uváděná rovinnost je minimálně stejná jako u cementového potěru. Zpracování anhydritového potěru je snazší a jeho realizátoři dokonce uvádějí, že je někdy i levnější.

Nevýhodou této směsi bývá jeho nedokonalé promíchání. Směs nemůžeme využít u spádované podlahy. Někdy se uvádí problémy s kvalitou vlivem přílišného slunečního svitu a dokonce i při průvanu, kdy k usychání může docházet nerovnoměrně a při současném vzniku nechtěných nerovností. Náročnější je i příprava před pokládkou, protože se musí vytvořit dokonalá izolace, aby tento potěr díky své tekutosti neprotekl do nižších stavebních konstrukcí.

Než začnete pokládat podlahu

V této fázi už byste měli mít jasno o výšce podlahy, která by v ideálním případě měla být mezi 5 a 6 cm. Jestliže připravujete podlahu pro další zpracování, měli byste znát i výšku u další vrstvy například v podobě dlaždic a s touto sníženou výškou počítat jak při výpočtu potřebného materiálu, tak samozřejmě i připokládce samotné.

Součásti přípravných prací je zabezpečení materiálu. U kompletní dodávky prací i s materiálem by měla být tato starost přirozeně na dodavatelské firmě. U pokládky svépomocí budete muset propočítat objem plochy a podle toho zabezpečit materiál v podobě vstupních materiálů (písek, cement, voda, přísady) a nebo objednat vypočtené množství betonu v betonárce.

Rozdíl v připravované logistice materiálu je u jednotlivých typů podlah i co do předpokládané pokládané plochy. Klasické betonové podlahy můžete v celku zrealizovat do asi 200 m2, ale anhydritové klidně i 1500 m2 za den. Toto samozřejmě nemusíte řešit u běžných ploch při stavbě rodinných domků, kde jsou plochy oddělené jednotlivými místnostmi při rozloze zpravidla do 200 m2.

Nesmíte zapomenout ani na přípravu dostatečné plochy, kde budete skladovat materiál a míchat beton v míchačce a taky v případech, kdy je potřeba přistavit stavební techniku v podobě zásobníků a nebo domíchávačů betonu.

Tímto ovšem přípravné práce nekončí. Budete potřebovat kvalitní nářadí včetně rovného stahovacího prkna a opět musíte zohlednit typ podlahy. U strojové úpravy si můžete scházející vybavení vypůjčit v půjčovně stavebních strojů v blízkosti realizace podlahy.

Připravujeme pokládku podlahy

Jestliže jste již vybrali typ podlahy v závislosti na již uváděných okolnostech pokládky, stojí před vámi příprava samotné plochy. Ta má několik fází:

  • plochu zbavte všech nečistot a prachu
  • připravte si orientační výšky podlahy
  • pokud je to potřeba, položte izolační nebo separační fólii
  • plochu napenetrujte v případech, kde není potřeba fólii pokládat a kdy to technologie pokládky podlahy vyžaduje
  • jestliže je to potřeba, a to je téměř vždy u více zatěžovaných podlah, položte výztuhy podlahy v podobě železných kari sítí, popř. jiných vhodných výztuh
  • pozor na rozdílný postup přípravy plochy u podlahového topení!

Pokládáme betonovou podlahu

Nyní jste již připraveni na pokládku betonové podlahy. Jestliže máte přípravné práce za sebou můžete začít:

  1. Vlhčení plochy - jestliže to vámi zvolený postup vyžaduje.
  2. Nanášení betonu – na část připravené plochy sypeme dobře promíchaný beton.
  3. Sledování výšky – zpravidla na obvodech nebo v několika místech podlahy vytvoříme pásy ze stanovenou výškou podlahy. Vzdálenost mezi těmito pásy jeurčená délkou vašeho stahovací prkna.
  4. Stahování plochy – do míst mezi pásy sypete další beton a následně stahujete pomocí rovného prkna. Takto zabezpečíte, že přebytečný beton nevytváří nerovnosti.
  5. Vyhlazení – dokonalé vyhlazení je sice možné udělat ručně, ale je potřeba velké trpělivosti. Pro dokonalou rovinu a zejména u velkých ploch je vhodné spíše strojní hlazení. Pro konečnou úpravu se používá kvalitního nářadí. Můžete použít starší metodu finální hladké úpravy, kdy je cement sypán na vlhký beton a zapravuje se do plochy tzv. gletováním. Nové postupy vyhlazování se však provádí spíše speciálním stěrkováním.
  6. Podlaha je hotová – jste-li s podlahou spokojeni, je skoro hotovo. Betonběhem 2 dnů zatvrdne a při teplotách nad 10 °C je třeba podlahu kropit.Můžete po ní chodit a pokládat i dlažbu. Pokládku jiných krytin odložte až po vyzrání betonu, asi za měsíc. Lhůtu můžete zkrátit přidáním chemií do betonu.Uspěchat a pokládat finální vrstvu v podobě PVC nebo plovoucí podlahouzavání průšvihem v podobě znehodnocení krytin vlhkostí a často i zaplísněním.

Jirka



Štítky: Beton